Dvůr mlhy a hněvu

Dvůr mlhy a hněvu

Autor: Sarah J. Maas

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2016 (originál), 2017

Obsah

Feyre se v pořádku vrátila zpět z pod Hory na Jarní dvůr společně s Tamlinem. Tedy né tak úplně.. Své noční můry, které tam prožila si odnáší s sebou. Stejně tak i její úmluva s Rhysandem, že každý týden v měsíci stráví na Nočním dvoře s ním. Feyre se každou noc budí z nočních můr o jejím pobytu v pod Hoře, je vyhublá a celá tak nějak chřadne. Tamlin ji v tom nijak moc nepomáhá. Zavřel Feyre doma aby byla v bezpečí, nechce ji k ničemu pustit a s ničím se ji nesvěří. Po Rhysandovi jakoby se slehla zem. Tři měsíce se neukázal a všichni si myslí, že mají vystaráno.

Když nastane jejich "šťastný" svatební den a Feyre už jde uličkou k Tamlinovi najednou začne váhat, a to zrnko pochybností zakoření a snažně někoho, kohokoliv, prosí o pomoc. A v tuto chvíli se na scéně objevuje náš milovaný Rhysand (ACH!), který se odvolává na svou dohodu s Feyre a odnáší ji na Noční dvůr. Tam tedy Feyre zjišťuje, že se zotavuje, cítí se tam lépe a v tu chvíli pro ni žádný Tamlin neexistuje a na Nočním dvoře zůstává.

,,Na lidi, kteří s přáním hledí vstříc hvězdám, Rhysi," řekla jsem.

Pozvedl sklenici a jeho pohled byl tak pronikavý, až jsem se ptala, jak to, že jsem se před Tarquinem vůbec červenala.

Rhys zazvonil svou sklenkou o mou. ,,Na hvězdy, které naslouchají a na sny, které se plní."

Všemi do výšin vyzdvihovaná Sarah J. Maas se svojí fantazií a darem psát už každý čtenář zná. Patří mezi nejlepší, né-li nejlepší, spisovatele pro náctileté 21. století, což autorce jenom přeji. Nepíše žádné dívčí románky pro třináctileté, její příběhy nepostrádají na drsnosti, především ne tehdy když z obyčejných víl udělala hotoví "majstrštyk", a dokonce na lechtivosti, kterého rozhodně není v této knize pomálu, nemyslím tím milostné scény, i když ty se tady taky najdou (a nejen pár), myslím tím špičkování mezi Rhysem a Feyre, sarkastické i ironické poznámky, toho je kniha opravdu plná.

Sarkasmus a ironie není to jediné co se v knize nachází. Tento díl je stejně tak plný sexy Illirijských víl.. a Rhysanda, především Rhysanda, který se Maasové opravdu povedl a nejedna z knihomolek by takového chlapa chtěla doma. A po kapitole 54, která mě zabila, ho mám snad ještě radši! A Feyre? Pořád stejně badass jako v prvním díle. Skvělá ženská hrdinka, která si nenechá nic líbit, ale zároveň je i uvolněná.

A ten cliffhanger na konci?! Proč nám to děláš Maasová? Proč?! Kniha skončila v té nejvypjatější chvíli co mohla. Autorka prostě své čtenáře dokáže donutit aby si její další knížku koupily, protože prostě nejde s tímhle příběhem seknout a říct ,,Okay, mám dost." NE! Tohohle příběhu nebudete mít dost. Český překlad má vyjít až příští rok, na mě už ale mává její anglická verze z poličky a já se nemůžu dočkat finále této úžasné série, i když z něj mám tak trochu strach.

Sarah J. Maas se na tomto díle opravdu vyřídila. Její schopnost popisovat místa je opravdu nenahraditelná, celý Noční dvůr, Velaris, Hvězdopád, jako bych tam byla a tu krásu viděla na vlastní oči. Napsala tak neskutečně úžasnou knížku, že při pomyšlení na ni se mi zatočí hlava, rozbuší srdce a v břiše mám motýlky. Knihu si klidně občas vezmu do ruky a spousta mnou označených oblíbených pasáží si ráda přečtu znovu. Že druhý díl překonal ten první? Ano! 

Hodnocení:

10000/10